Včelařská konference

"kazdy truhlar,ovsem je lepsi mit vlastni vysusene drevo, cena hotoveho Vas
muze prekvapit. Mam Langstroth a drive, nez byly i tyto ramky bezne, jsem
marne poptaval vyrobce."

-----------------------------------------------------------

Přesně tak,sám jsem se výrobce ani nesnažil shánět,už od začátku mého včelaření si úly i rámky vyrábím sám.
Na rámky už jsem vyzkoušel různé druhy dřeva,od lípy,smrku,topolu,až po dnešní odřezky z vejmutovky na horní a spodní loučky a profilované boční loučky z olše.Všechny tyto druhy dřeva se na výrobu rámků hodí,jen např. smrk se více štípe.Řezivo nebo kulatinu je vhodné nechat nějakou dobu sušit,nejlépe aspoň rok.
Zdraví Pavel.

Ještě fotka:

http://vcely.ic.cz/www/Medomet.jpg

Pokud má někdo zájem o starý medomet, ozvěte se na nonameov/zav/seznam.cz.

Je funkční, stabilní, použitelný na 39x24. Vnitřek natřený Bisilem.

mp

Dobrý den,

fermež doporučuji určitě lněnou, protože ta obsahuje 98% lněného oleje. Spotřebu jsem měl 1 plechovka na 3 - 4 m2.

Vlasta
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Sololit - ochrana pred vlhkosti
> Datum: 26.4.2010 19:03:59
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> bohuzel jeste nemam parafinovou lazen, co by jste mi doporucily na ochranu
> sololitu? Nechraneni se po cca 5 letech skroutil. Drive se tu psalo o
> fermezi, ale je lnena a napousteci, ktera z nich ? Pokud fermez, kolik bude
> asi spotreba fermeze na 1m2 sololitu?
> Zajimaji mne levna a kvalitni reseni (ted budu delat cca 50 jednoduchych den).
>
> Za Vase tipy dekuji.
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Zdravim,

uz druhy rok pouzivam dna a vika z OSB a jsem naprosto spokojen, nic se nekrouti, vse je OK, uly jsou venku a na vikach mam vlneny eternit. Jinak letos bylo dosti vlhkosti a u slabsich vcelstev- oddelku jsem mel dosti plisne i ve drevenych nastavkach. Ikdyz ocko bylo tevreno.

PZ

Dne Monday 26 of April 2010 21:24:18 Pavlik napsal(a):
> Vyrabi nekdo na zakazku dadant ramky 43,5 x 30 cm?

kazdy truhlar,ovsem je lepsi mit vlastni vysusene drevo, cena hotoveho Vas
muze prekvapit. Mam Langstroth a drive, nez byly i tyto ramky bezne, jsem
marne poptaval vyrobce.





S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Monday 26 of April 2010 20:12:30 Honza Jindra napsal(a):
> Mám asi 8 let dna pro oddělky ze sololitu napuštěných včelím voskem
> (rozpuštěný v C6000). Nátěr občas opakuji a každý rok desinfikuji Savem.
> Letos mám rozdělaná nová dna a na ty mám zbytky laminátové plovoucí podlahy
> (zdarma) = levné řešení.
> Honza

odhadem - kolik je asi potreba vosku na jedno Vase dno ?
Konkretne u Vas jsem cetl o te fermezi, vypustil jste ji pro Vasi celkovou
filozofii snizovani nakladu, nebo ten vosk je lepsi ?

dekuji


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Vyrabi nekdo na zakazku dadant ramky 43,5 x 30 cm?

jo nechal sem letos přes zimu nějaké nástavky jen z osb desek,kde bylo síto tak se ta černota no nedala!,u oddělků bez sít to byl fakt hnus ,k ničemu vůbec to nedýchá a ještě se to časem nacucá,na medník přes léto to se dá ,ale zima?hrůza a děs....

jo a taky asi zjistíš že toho medu dost sežerou než ho usuší jak za časů Bludečáků....a tam je taky asi zakopanej pes u dnešních extra silných včelstev a medu z vyšším obsahem vody - medu co jde na byznys do výkupu! i mezi lidi....

kolik je třeba kilo denně za týden u sto včelstev,ale pánové krát tři snůšky,klobouk dolů,něco se ředí něco ani nezahustí

zjistíš že když hodně dobrej rok tak je snůškových dní 28 max.ty první většinou nevyužijem nebo nemáme včelstvo v síle,můžeš zjistit že jde včelstvo pod hranici odhadnutých kritických zásob avůbec krmení,zimní spotřeba ,zapisujte si ranní udaje večerní jsou skrz vodu k ničemu,pokud to bláznivě přibývá na váze bláznivě i staví,melicitozní podzimní snůšky prozradí ,čím víc dat tím víc informaci tím víc let....
nevím jestli něco někdo nějak zásadního přidá a vzpomene,váha prostě váží, limit je ve vás ,k čemu je to pro vás ve všem dobrý...pokud máte zapisovač uvidíte jak vám tam přistávaj myši a lezou ptáci,ve skutečnosti pro obyčejného včelaře váha udává doplňující informace ,neboť nezkoumá a neporovnává vlastnosti jednotlivých linii apod. (což je trochu jinej level..)

Mám asi 8 let dna pro oddělky ze sololitu napuštěných včelím voskem (rozpuštěný v C6000). Nátěr občas opakuji a každý rok desinfikuji Savem. Letos mám rozdělaná nová dna a na ty mám zbytky laminátové plovoucí podlahy (zdarma) = levné řešení.
Honza

Dobry den,

bohuzel jeste nemam parafinovou lazen, co by jste mi doporucily na ochranu
sololitu? Nechraneni se po cca 5 letech skroutil. Drive se tu psalo o
fermezi, ale je lnena a napousteci, ktera z nich ? Pokud fermez, kolik bude
asi spotreba fermeze na 1m2 sololitu?
Zajimaji mne levna a kvalitni reseni (ted budu delat cca 50 jednoduchych den).

Za Vase tipy dekuji.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Těch konví nebylo 24 ale 70.
------------------------------
Panu Jindrovi se omlouvám za tu nepřesnost v konvích,jinak
moc pěkný web

s medem s vysokým obsahem vody se včelaři zrovna asi rádi nechlubí je to celkem pochopitelné,osobně si taky myslím
že celozasítovaná dna ,česna jako vrata taky možná tenkostěnné
úly možná nejsou to pravé ořechové, co se pamatuju tak nehustší
med byl vždy z pěkně zateplených univerzálů s česínkem tak malým že ho nebylo skoro ani vidět/25 roku zkušeností/

protože mám včelstev hodně tak dodávám do výkupu,loni
to bylo všechno do 18 procent ,ale vím od výkupčího, že řídké
medy ve výkupu spíš přibývají proto si myslím že je někde něco špatně

Zdeněk

Gustimilian Pazderka dobrou věc určitě neporadí, proč taky. Něco ho to stálo a jak se ví, ani kuře zadarmo nehrabe.

biki

Těch konví nebylo 24 ale 70. To co vyteče z vysoušeče je destilka bez chuti ani zápachu, ale kdo ví zda tam není stopově obsažena nějaká cenná těkavá látka. Úbytek 2 konve představuje 1 litr z konve medu což jsou nějaké 3% snížení vlhkosti medu. Nechával jsem to běžet celých 24 hodin, i když by stačilo bohatě jen 12. Důvodem bylo, že jsem tou dobou dělal na česačce chmelu dvánáctky a byl jsem rád, že můžu zalízt do kanafasu. To uzavřené dno je možná dobrý nápad, ale při kočování je velkou překážkou.
Honza

Používám dna se zasíťovaným dnem,ale přes sezonu mám pod ním podložku(typ varroadna podle Neumanna),takže síto je uzavřené,některá dna jsou z upravených Tachováků na 11 rámků(ty jsem ještě nestačil vyměnit za nová).Obsah vody se pohyboval např,loni od cca 17% až někam hodně přes 20%,ty mi ředily med.Kde to šlo,jsem si rámky označil a vybral je později.Jinak díky za poznatek,opět něco nového,asi se tomu maturizátoru opravdu nevyhnu(ten od Honzy Jindry vůbec nevypadá špatně,otázka je,kdy bych se na jeho výrobu dostal,ne,že bych to nezvládl,ale ten čas..).
Zdraví Pavel.

Ahoj Pavle,

pouzivas celozasitovane dno u svych vcelstev ? Pokud ano, muze to byt tim, uz jsem o tom slysel z vyzkumneho ustavu Kyvalka, na jihu Moravy se srovnavaly vcelstva s pevnym dnem a celozasitovanym otevrenym. Jedna vcelnice a dva typy ulu, stejne snuskove podminky. Vcelstva s plnym dnem, zavickovano drive a obsah vody do 18 % -kvetovy med. Vcelstva se zasitovanym dnem otevrenym vickovaly med i s 20 % obsahu vody. Kdyz pak vcelstva ,,zacpali,, vsadili podlozku a zucili cesno, vcely med dohustili, jinak pry to bylo bez sance.
P.

Dotaz

Co mám mohu očekávat od informací získaných od váhy
včelstva na váze?

Vlastní hodnocení:
Váhu jsem si pořídil proto abych pochopil vlastní život, přínosy
a spotřebu
včelstev.
Domnívam se že protože přínos nektaru je závislý na mnoha faktorech
(průběhu počasí před a při snůšce, vlhkosti půdy, vzduchu, proudění
vzduchu, složení okolni flory atd atd )Proto je přínos velice různé
intensity, je krátkodobý a pouze připravené včelstva jej dovedou
ekonomicky
zvládnout. Domnívám se že vlastně za celý rok existuje jen děkolik
dní v
roce kdy se sejdou všechny potřebné faktory a včelstvo je schopno
přinést
dobrý denní přínos nektaru.
Oslovuji tímto jen včelaře kteří mají včelstvo na váze.
J.B.

A co ti ostatní?Ti co třeba o ulové váze uvažují.Pro ty se tyto
informace nehodí? Nebo si je nezaslouží?
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Jan B?rgel" <janburgel/=/volny.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: vcelstvo na vaze
Datum: 19.4.2010 - 20:06:44

> Dotaz
>
> Co mám mohu očekávat od informací získaných od
> váhy
> včelstva na váze?
>
> Vlastní hodnocení:
> Váhu jsem si pořídil proto abych pochopil vlastní
> život, přínosy a spotřebu
> včelstev.
> Domnívam se že protože přínos nektaru je závislý
> na mnoha faktorech
> (průběhu počasí před a při snůšce, vlhkosti
> půdy, vzduchu, proudění
> vzduchu, složení okolni flory atd atd )Proto je přínos
> velice různé
> intensity, je krátkodobý a pouze připravené včelstva
> jej dovedou ekonomicky
> zvládnout. Domnívám se       že vlastně za celý rok
> existuje jen děkolik dní v
> roce kdy se sejdou všechny potřebné faktory a včelstvo
> je schopno přinést
> dobrý denní přínos nektaru.
> Oslovuji tímto jen včelaře kteří mají včelstvo
> na váze.
> J.B.

Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si udělal stanoviště
5 m od
jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš postup. A jistě
jste do
lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou přátelé
přírody? Jinak
platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů v nádobkách s olejem
fungují.
Klidný den! Jiří
Nechte je žít, ničím se neprovinili.


Jak zde již bylo uvedeno.Nejúčinější je likvidovat jejich "dálnice",které
si značkují feromony,či co to je.Mě se osvědčilo jakýmkoliv spůsobem
narušit ty "dálnice".Mechanicky-železnými hrabičkami,případně
březovým koštětem.Tam kde nebyla tráva.Na pevných površích zatím
vždy stačil macerát z ořechového či křenového listí.(namočíte
do vody na 24h.)A to všechno v dostatečné délce.
(10m)Jistě existují i další "babské" rady. Výluh ze slepičinců
atd.Takže s chutí do toho.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "HI" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Mravenci
Datum: 19.4.2010 - 19:37:10

> Přesně tak, pokud si nechcete zasvinit celé okolí
> stanoviště tvrdou chemií
> (s pochybným výsledkem a rizikem pro včely), těžko
> se jich budete zbavovat,
> tam kde jim podmínky vyhovují, se budou usazovat
> znova. Jinak u nás jsou
> chráněné všechny druhy mravenců, i když zrovna
> ne v té nejvyšší kategorii.
> Ale je pravda, že u těch běžných lesních je ochrana
> trochu o ničem.
> Mimochodem mravenci mají neméně úchvatný sociální
> systém a způsob života,
> jako včely, v mnohém ještě zajímavější. Války
> mezi koloniemi, nebo naopak
> jejich cílená spolupráce vč. eskort s přesuny
> matek atd.
>
> Zkuste ty nádoby s olejem, hodně lidí si to chválí.
> Když budou dost velké,
> věřím že u nich budete tu trávu stíhat useknout.
> Ne vždycky je nejlepší
> řešení tvrdá odveta "po americku," revanšismus
> za každou cenu ;). Méně a
> jednodušeji je někdy více.
>
> Vytváření mrtvých zón kolem stanoviště třeba
> vystříkáním roundupem je úplně
> mimo. Proč by jim to mělo vadit, ve městech lezou
> přes velké plochy betonu
> a v pohodě to taky přejdou. Nepotřebují k pohybu
> vegetaci, vůbec je to
> nepopudí, naopak by si mohli v přeschlé vyhřáté
> půdě začít libovat ;)
>
> Honza Indra
>
>
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si
> udělal stanoviště 5 m od
> jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš
> postup. A jistě jste do
> lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou
> přátelé přírody? Jinak
> platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů
> v nádobkách s olejem fungují.
> Klidný den! Jiří
> Nechte je žít, ničím se neprovinili.

Rozdivočit je může cokoliv Jednou pro mne přijela jedna rodina nejmenovaného včelaře který se dal do práce ve včelách v silně podnapilém stavu. co s nimi vyváděl jsem se dodnes nedozvěděl, ale takový cirkus jsem jaktěživ nezažil.
Ale to z genetikou nemá nic společného. Jinak mně stačí vědět ,že od bodavých včel namohu vychovávat nové matky i kdyby včelstvo doneslo každý rok 2q medu.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 26.4.2010 14:02:48
> ----------------------------------------
> Co se
> týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit
> přes
> potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď
> na jednu
> historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
> jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.
>
> Škoda,že jste neuvedl,jaké že to dobroty rozdivočely či uklidnily
> ty Vaše včelky.Třeba by to mohlo pomoci i nám méně zkušeným.Nám
> ,kteří musíme sít a sázet,aby naše včely měly z čeho nosit.Jestli
> můžu požádat,tak se podělte
> o zkušenosti.Díky.
> Standa
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
> Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 18.4.2010 - 19:47:52
>
> > Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za
> > příklad. Máme zrovna
> > dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí
> > se zničeho nic
> > objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice
> > vím pramálo, ale
> > řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství,
> > by si měli alespoň
> > přečíst soupis základů genetiky včely medonosné
> > od p. Čermáka. Co se
> > týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských
> > poznatků, které mi
> > potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit
> > nebo i snížit přes
> > potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního
> > jara, odpověď na jednu
> > historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal
> > a také ověřil, kvůli
> > jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy
> > mnohé osvětlí.
> >
> > _gp_
> >
> > 17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > > Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti,
> > > nebo sklony k chorobám a
> > > > přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví.
> > > Př. u lidí rozštěp rtu se
> > > > dědí s velkou pravděpodobnost po matce. Syn s
> > > rozštěpem tuto vadu dále do
> > > > dalších generací nepřenáší.
> > >
> > > pepan
> > >
> > >> ------------ Původní zpráva ------------
> > >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> > >> Předmět: Re: P.K.
> > >> Datum: 16.4.2010 20:26:51
> > >> ----------------------------------------
> > >> Kdo zas co potvrzuje.
> > >> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší
> > >> genetické informace od
> > >> >> své matky a jejich předků?
> > >>
> > >> _gp_
> > >>
> > >>
> > >> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > >> >> > Když již jsme u
> > >> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti
> > >> > je matka a ne trubci.
> > >> > >> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly
> > >> > oplodněny bodavými trubci, je
> > >> > >> > jak
> > >> > se zdá lichá
> > >> >
> > >> > pepan
> > >>
> > >>
> > >>
> > >
> >
> >
> > --
> > ___
> > / __| _ _
> > | (_ || || |
> > \___|\___/
> > ____
> > | _ \ __ _
> > | |_) / _\ |
> > | _ /\__/_|
> > |_|
>
>
>
>
>

A plodiště si udělal na víc rámků, tak abych tam ty langstroty dával
napříč. Takový ČSSR-USA-Eurodant.
Karel


Jo,JO,JO!!!
To je pěkné!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Prosba o radu
Datum: 18.4.2010 - 22:16:08

> Dobrý den, jsem začátečník. Po dědovi jsem podědil
> čtyři včelstva dobře
> vyzimovaná a zdravá v čechoslovácích, které jsou
> ale v dezolátním stavu,
> navíc mám jen plodiště bez medníků. Dnes jsem
> je přikrmil, matky plodí. Mám
> zakoupené Langstrothy, ale mám jen mezistěny, bez
> souší. Myslíte, že v době
> květu (zhruba za 14 dní) můžu na čechoslovácký
> nástavek postavit jako
> medník langstroth 3/4 pouze s mezistěnama a po květu
> nebo v době květu
> udělat buď smetence nebo oddělky z plodišť?
> Děkuji aprosím případně o radu, jak má postupovat.
>
>
> Jura
> ---------------
> No snad po dědovi zůstaly i nějaké souše. Kdby
> ne, stejně.
> Vzal bych rámky, mezistěny a stloukl bych nějaké
> bedny na původní rozměr a
> včelařil dál na této rámkové míře.
> A až bych měl zkušenosti, tak bych si přidělal
> nějaké jiné, pokud by mi to
> jo nevyhovalo.
>
> V úlu to není - pokud je dost velký a je nástavkový,
> je to ve včelaři a v
> ve včelách. :-)
>
> Já bych zůstal na původní míře, někde bych sehnal
> pár suchých prken, nebo
> laťky a styrodur a maximálně bych uvažoval o polomednících.
> Nebo bych na ně
> použil ty 3/4 langstrothy.
>
> A plodiště si udělal na víc rámků, tak abych
> tam ty langstroty dával
> napříč. Takový ČSSR-USA-Eurodant.
> Karel

"co je kde špatně, že takovéto zařízení dobrý včelař vůbec potřebuje"
------------------------
Proč špatně? Já v tom vidím dobrou pomůcku pro získávání druhových medů. V době intenzivní smůšky můžete také ušetřit včelám práci s dosoušením pár poslednícch procent vody a sobě s přidáváním dalšího nástavku se soušemi.

Co se
týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit
přes
potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď
na jednu
historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.

Škoda,že jste neuvedl,jaké že to dobroty rozdivočely či uklidnily
ty Vaše včelky.Třeba by to mohlo pomoci i nám méně zkušeným.Nám
,kteří musíme sít a sázet,aby naše včely měly z čeho nosit.Jestli
můžu požádat,tak se podělte
o zkušenosti.Díky.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: P.K.
Datum: 18.4.2010 - 19:47:52

> Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za
> příklad. Máme zrovna
> dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí
> se zničeho nic
> objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice
> vím pramálo, ale
> řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství,
> by si měli alespoň
> přečíst soupis základů genetiky včely medonosné
> od p. Čermáka. Co se
> týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských
> poznatků, které mi
> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit
> nebo i snížit přes
> potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního
> jara, odpověď na jednu
> historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal
> a také ověřil, kvůli
> jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy
> mnohé osvětlí.
>
> _gp_
>
> 17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti,
> > nebo sklony k chorobám a
> > > přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví.
> > Př. u lidí rozštěp rtu se
> > > dědí s velkou pravděpodobnost po matce. Syn s
> > rozštěpem tuto vadu dále do
> > > dalších generací nepřenáší.
> >
> > pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: P.K.
> >> Datum: 16.4.2010 20:26:51
> >> ----------------------------------------
> >> Kdo zas co potvrzuje.
> >> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší
> >> genetické informace od
> >> >> své matky a jejich předků?
> >>
> >> _gp_
> >>
> >>
> >> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >> >> > Když již jsme u
> >> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti
> >> > je matka a ne trubci.
> >> > >> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly
> >> > oplodněny bodavými trubci, je
> >> > >> > jak
> >> > se zdá lichá
> >> >
> >> > pepan
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|

JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO OBSAHU VODY?"
-------------------
inspirace:
http://jjvcela.sweb.cz/Vysousec_medu_soubory/Vysousec_medu.htm

--------------------
zařízení vypadá fakt dobře,ale přemýšlím obráceně. co je kde špatně, že takovéto zařízení dobrý včelař vůbec potřebuje, protože jak je popsáno na vebu tak z 26 konví medu to vyždíme
celé dvě konve vody ,to by se ji vyplatilo prodávat ,že by medová voda

Zdenek

Kdo zas co potvrzuje.
Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
své matky a jejich předků?

_gp_


16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Když již jsme u
> toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci.
> > > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými
> trubci, je jak
> > se zdá lichá
>
> pepan

Ale pánové!
Johana Gregora na Vás.




----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: P.K.
Datum: 16.4.2010 - 20:26:40

> Kdo zas co potvrzuje.
> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší
> genetické informace od
> své matky a jejich předků?
>
> _gp_
>
>
> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Když již jsme u
> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti
> > je matka a ne trubci.
> > > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny
> > bodavými trubci, je jak
> > > se zdá lichá
> >
> > pepan

Pokud vám apetitem nebude stačit produkce trubců z vlastních včelstev,
můžete se stavit za mnou. Letos budu mít 20 včelstev a jistě vás
uspokojím
i nabídkou dvou kmenů, trubci kmene singer, stěžejní je ale kmen
vigor,
takové dobré meny. A zadarmo, to dárek. Zdraví P.S


A roztoč bude jako koření?


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel Streit" <streit.p/=/email.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: P.K.
Datum: 16.4.2010 - 12:29:09

> Znamená to, že když máš zmrzlou zeleninu, nemůžeš
> s ní nic dělat.Je na kost
> tvrdá. Když je na půl zmrzlá, cítíš, že není
> na kost zmrzlá, je foremější,
> jsou na ní ještě ledové krystaly. Odvíkovací
> vidličkou zmrzlé dílo
> neodvíčkuješ.
>
> Kvalitu budoucího včelstva ovlivní přeci z 50%
> neoplozená matka a Z 50%
> TRUBEC. který se s matkou spáří. Budoucímu včelstvu
> dává stejnou míru
> vlastností matka a trubec, nebo ne?
> Pokud vám apetitem nebude stačit produkce trubců
> z vlastních včelstev,
> můžete se stavit za mnou. Letos budu mít 20 včelstev
> a jistě vás uspokojím
> i nabídkou dvou kmenů, trubci kmene singer, stěžejní
> je ale kmen vigor,
> takové dobré meny. A zadarmo, to dárek. Zdraví P.S

Já předpokládal že bude vědět něco o podnoži na které je to naroubováno. On takový polokmen je výška od 120 cm do 180 a vysokokmen 180 až 250 cm. Podnože na čtvrtkmeny se v pohodě dají podle vzrůstnosti odrůdy použít i na výšku 180cm. z otázky také nebylo zřejmé zda mu jde o ovocné nebo okrasné stromy. Tam by ještě přibyl alejový vysokokmen, ten je 2 až 3 m délka kmene.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: A zase l?t?me (-:
> Datum: 26.4.2010 08:54:53
> ----------------------------------------
> Není nic jednoduššího než si z toho ten vysokokmen vypěstovat. Ostříháš
> větve a necháš jen terminál. A ještě hodně ušetříš.
>
> Pepan
>
> To není dobrá rada.
> Zákrsky to je čtvrtkmeny atd. se dělají, očkuji na méně vzrůstné podnože
> tak že z nich budou vždy menší stromy i když jim ořežeš dolní patra větví.
>
> Ještě tak jabloně na podnožích EM1 nebo A2
> Nejlepší přímo ze školky na podzim,
> J.B.
>
>
>

"JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO OBSAHU VODY?"
-------------------
inspirace:
http://jjvcela.sweb.cz/Vysousec_medu_soubory/Vysousec_medu.htm

Mám taky bohužel problém s jarními medy, které často (více posledních let) mívají z plně zavíčkovaných plástů i 21% což v praxi pak znamená, že se časem rozkvasí. Zajímavé je, že vloni úplně první med měl pouze asi 17% vody a po 14 dnech druhý ke 20%...Velcí včelaři si postupně pořizují sušičky na med, takže bohužel je to asi realita. Sám takového medu nemívám moc, pokud začne nakvašovat dám ho do medoviny. Každopádně je dobré mít refraktometr a měřit každou konev.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 26.4.2010 08:51:23
> ----------------------------------------
> V EU je u medu 20% , což tedy platí i pro nás. Ve světě se pohybují hodnoty až
> k 23% vody Jen značka český med je 18%.
>
> Pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re:
> > Datum: 26.4.2010 08:03:15
> > ----------------------------------------
> > "Já souhlasím s tím co vyjádřil Gustimilián o tlučhubech a řekl bych, že
> > tvůj problém s řídkým medem je ůplně jinde. Minulý rok se nemůže brát jako
> > vzorkový, vždyť téměř celá sezona propršela a řidký med měl každý. Čekat až
> > ho včely zahustí je nesmysl, protože se tím připravíme o spoustu dalšího.
> > Jinak v běžné sezoně je vše úplně jinak. Meteorologové straší, že díky
> > sopce zase bude deštivo a tak se vše možná bude opakovat a je třeba být
> > připraven. Rozhodně s prvním medem do 12. 6. čekat nebudu jako vloni.
> > Zdraví R. Stonjek"
> > ___________________________________________________________
> >
> > Máte pravdu,nicméně problémy s řidším medem mám už několikátou sezonu,a to
> > předtím nepršelo,také je pravda,že pod víčky bývá někdy při vydatných
> > snůškách větší procento vody,než v nezavíčkovaných zásobách.Jak to asi
> > dělají v zahraničí,kde jsou ve velkoprovozech tyto technologie se systémy
> > Dadant a Langstroth běžné?Určitě nečekají na zahuštění medu,jinak by
> > nemohli vytáčet 100 kg a více na včelstvo?Moje dlouhodobé výnosy už se této
> > hranici blíží,proto i ty problémy s vodou,kterou nestačí včely odpařit,tady
> > je námět pro diskusi.Tedy JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO
> > OBSAHU VODY?Já to nevím.
> > Zdraví Pavel.
> >
> >
> >
>
>
>

ja je nakupuju ve skolnim statku Decin - Libverda
ale je to vzdycky na objednavku, cili minimalne pul roku dopredu
honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
jirka
Sent: Sunday, April 25, 2010 7:12 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: A zase lítáme (-:

kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví bohužel zásadně
čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě :(

Není nic jednoduššího než si z toho ten vysokokmen vypěstovat. Ostříháš větve a necháš jen terminál. A ještě hodně ušetříš.

Pepan

To není dobrá rada.
Zákrsky to je čtvrtkmeny atd. se dělají, očkuji na méně vzrůstné podnože tak že z nich budou vždy menší stromy i když jim ořežeš dolní patra větví.

Ještě tak jabloně na podnožích EM1 nebo A2
Nejlepší přímo ze školky na podzim,
J.B.

V EU je u medu 20% , což tedy platí i pro nás. Ve světě se pohybují hodnoty až k 23% vody Jen značka český med je 18%.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 26.4.2010 08:03:15
> ----------------------------------------
> "Já souhlasím s tím co vyjádřil Gustimilián o tlučhubech a řekl bych, že
> tvůj problém s řídkým medem je ůplně jinde. Minulý rok se nemůže brát jako
> vzorkový, vždyť téměř celá sezona propršela a řidký med měl každý. Čekat až
> ho včely zahustí je nesmysl, protože se tím připravíme o spoustu dalšího.
> Jinak v běžné sezoně je vše úplně jinak. Meteorologové straší, že díky
> sopce zase bude deštivo a tak se vše možná bude opakovat a je třeba být
> připraven. Rozhodně s prvním medem do 12. 6. čekat nebudu jako vloni.
> Zdraví R. Stonjek"
> ___________________________________________________________
>
> Máte pravdu,nicméně problémy s řidším medem mám už několikátou sezonu,a to
> předtím nepršelo,také je pravda,že pod víčky bývá někdy při vydatných
> snůškách větší procento vody,než v nezavíčkovaných zásobách.Jak to asi
> dělají v zahraničí,kde jsou ve velkoprovozech tyto technologie se systémy
> Dadant a Langstroth běžné?Určitě nečekají na zahuštění medu,jinak by
> nemohli vytáčet 100 kg a více na včelstvo?Moje dlouhodobé výnosy už se této
> hranici blíží,proto i ty problémy s vodou,kterou nestačí včely odpařit,tady
> je námět pro diskusi.Tedy JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO
> OBSAHU VODY?Já to nevím.
> Zdraví Pavel.
>
>
>

"kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví bohužel zásadně čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě :("

Označení ve školce nic moc neříká o maximální výšce, na jakou lze daný stromek vypěstovat. Je to prostě jen o tom, že někde ty stromky pěstují o rok kratší dobu a vyrostou méně, než je prodají jako čtvrtkmen a někde nebo nějaký neprodané klidně nechají ještě jeden roky a prodávají vyšší jako vysokokmen.
Ovocný stromek je jinak složenina dvou rostlin, podnože a vlastní odrůdy a o tom, jak vysoko ho lze zapěstovat, rozhoduje součet vzrůstností obou rostlin. Slabě vzrůstná podnož a na ní naroubovaná slabě nebo středně rostoucí odrůda, třeba u jablek podnož M9 nikdy nevyroste ve vysoký strom, takový stromek puštěný do výšky vyroste tak do 3 - 6 metrů, pak růst zarazí a dál nejde, jen plodí. Naopak silně až středně vzrůstná podnož, třeba u jabloní semenáč jaderničky nebo podnož A2 se může v nesolidních zahradnictvích klidně prodávat jako zákrsek, ale pokud se nepustí do výšky aspoň 4 - 6 metrů, neplodí a jenom produkuje každý rok obrovské, až metr a půl dlouhé šlahouny.
Je třeba tedy shánět nejen konkrétní odrůdu, ale i stromek naroubovaný na konkrétní podnož. Nebo zakoupit odrůdu či od souseda sehnat roub a potom to naroubovat na semenáč třeba té jaderničky, ideálně nepřesazovaný, přímo vyrostlý ze semena na místě. To je vhodné na hodně tvrdá stanoviště, na nějaké málo udržované přirozeně rostoucí vysokokmenné sady, třeba nějaká přírodní nehnojená kamenitá podhorská louka, a taková jabloň se potom růstem prosadí i v nějakých přirozeným náletem zarostlých plochách. Nebo na jeden vysokomen třeba někde na kamenitém dvorku....
Různé podnože jsou nejvíc propracované v jabloních, ale u jiných ovocných stromů je to totéž, jen není v podnožích takový výběr...

"Já souhlasím s tím co vyjádřil Gustimilián o tlučhubech a řekl bych, že tvůj problém s řídkým medem je ůplně jinde. Minulý rok se nemůže brát jako vzorkový, vždyť téměř celá sezona propršela a řidký med měl každý. Čekat až ho včely zahustí je nesmysl, protože se tím připravíme o spoustu dalšího. Jinak v běžné sezoně je vše úplně jinak. Meteorologové straší, že díky sopce zase bude deštivo a tak se vše možná bude opakovat a je třeba být připraven. Rozhodně s prvním medem do 12. 6. čekat nebudu jako vloni.
Zdraví R. Stonjek"
___________________________________________________________

Máte pravdu,nicméně problémy s řidším medem mám už několikátou sezonu,a to předtím nepršelo,také je pravda,že pod víčky bývá někdy při vydatných snůškách větší procento vody,než v nezavíčkovaných zásobách.Jak to asi dělají v zahraničí,kde jsou ve velkoprovozech tyto technologie se systémy Dadant a Langstroth běžné?Určitě nečekají na zahuštění medu,jinak by nemohli vytáčet 100 kg a více na včelstvo?Moje dlouhodobé výnosy už se této hranici blíží,proto i ty problémy s vodou,kterou nestačí včely odpařit,tady je námět pro diskusi.Tedy JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO OBSAHU VODY?Já to nevím.
Zdraví Pavel.

Není nic jednoduššího než si z toho ten vysokokmen vypěstovat. Ostříháš větve a necháš jen terminál. A ještě hodně ušetříš.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: A zase l?t?me (-:
> Datum: 25.4.2010 19:11:47
> ----------------------------------------
> kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví bohužel zásadně
> čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě :(
>
>
>

Hlavně to poslat na tu ZO


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaZ <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: dotace
> Datum: 25.4.2010 18:56:52
> ----------------------------------------
> čauky panove chtel bych radu ohledne dotací pořídil jsem medomet a vylnil
> ty všechny papíry ale nevím jestli ktomu nepotřebuju nejaky potvrzení nebo
> razitko od organizace muže mi nekdo poradit?díky
>
>
>

Mám včely pod kontrolou, snad počasí vydrží. Tak je třeba toho využít. Nevíme jak to bude dál.
http://leteckaposta.cz/967041656
B.V.

Já souhlasím s tím co vyjádřil Gustimilián o tlučhubech a řekl bych, že tvůj problém s řídkým medem je ůplně jinde. Minulý rok se nemůže brát jako vzorkový, vždyť téměř celá sezona propršela a řidký med měl každý. Čekat až ho včely zahustí je nesmysl, protože se tím připravíme o spoustu dalšího. Jinak v běžné sezoně je vše úplně jinak. Meteorologové straší, že díky sopce zase bude deštivo a tak se vše možná bude opakovat a je třeba být připraven. Rozhodně s prvním medem do 12. 6. čekat nebudu jako vloni.
Zdraví R. Stonjek

" Je ale jednodušší, než číst
litanie okolo jiných prkotin jako přidávání matek, rámková míra,
rámek, ... rozhodně je lepší než vypisovat moudra, nová praktická
moudra nabýt. Být za mlaťhubu a odborný kafemlenek na baterky, bez
možnosti alternativního myšlení, je projevem určitého zkratu."

Je pravda,že se zde vyskytuje dost informací,které jsou pro praxi nevyužitelné,někdy jsou zde přímo žvásty.Ale občas se tu vyskytne informace k nezaplacení,přímo zásadní.Jeden příklad za všechny-až tady na konferenci se mi potvrdila pro mě zásadní věc,totiž to,že i když mám nízké rámky v medníku a měl bych relativně získávat jednodruhový med s nízkým obsahem vody,často tomu tak není z toho důvodu,že tam mám takzvaně ztluštělé plásty(rozteče rámků dál od sebe a tím pádem jejich menší počet v nástavku),a já proč musím sebou vozit při každém vytáčení refraktometr,z každým plástem trhat,jestli necáká čerstvá sladina a měřit si obsah vody v každé nádobě....(?),i když prakticky veškerá literatura mě přesvědčuje o opaku.Aspoň vím,kam bude směřovat další investice,abych snížil obsah vody v medu.....
Ne všechny"moudra"tady jsou jen prkotiny.
Zdraví Pavel.

Zde na jihu Moravy je to asi tak. Na jaře se prodávají ovocné stromy od 15.3 - 23.4. Zbytky se potom likvidují, sází se a už neprodají. Přímo tam mají školky. Tady je už hodně teplo, z prodejem je tu šmitec. Podzimní prodeje se provádí od 20.9 - 10.11.
U nás v Rosicích u Brna se stromy budou prodávat do konce dubna. Je tu už dost teplo a to jsem už na Vysočině.Květen je tu divoký a dole u Brna se tak pozdě stromy nevysazují. Zahradnictví se tu přizpůsobují místním podmínkám. Třešně, jabloně a hrušky je lépe kupovat a sázet na podzim, meruňky, broskve, švestky, nektarinky se zase lépe vysazují na jaře. Ke každému druhu ovocného stromu musíš koupit jiný kmen stejného druhu stromu, který kvete přesně ve stejný týden na jaře. Pokud koupíš ovocné stromy, třeba třešně, které kvetou ne zároveň, ale třeba ob týden po sobě, s opylením je problém a dávají i méně pylu. Pokud kvetou zároveň, včely nestíhají nosit pyl, jsou jej kvanta. P.S

to snad budu muset vyrazit na moravu. jinak konec dubna ještě není pozdě, alespoň ne na šumavě. na severních stráních ještě leží zbytky sněhu, před měsícem bych pomalu jámu nevykopal :-) ale děkuji za typ. možná pověřím příbuzný, aby něco dovezli.

Zdravím vás,
Nevím odkud jste ale u Brna v želešicích je zahradnictví a tam mají vysokokmenů, kolik chcete. Jabka, hrušky, třešně, prostě vše. Taky jsou tam polokmeny, čtvrtkmeny a zákrsky. Mají tam vlastní školku. Nyní je již ale s výsadbou pozdě. V pátek měli doprodej. Já tam postupně kupoval na jaře 7 vysokokmenů, třešní. Jinak musíte počkat až do poloviny října, to budou podzimní prodeje. V květnu sázet stromy moc dobré není, takže přs léto sežeňte kontakty a na podzim hurá na nákupy stromků, já budu na podzim kupovat ještě 3. Příští rok 10 meruňek. Zdraví P.S

Také se mi to honí v hlavě a v určitém pořadí investic to je. Teď asi bude na řadě vlek a palety. Co píše Gustimilián to je naprosto přesně. Takové zařízení předpokládá ale velikost prostoru na délku na ohřívání apod a určitě to nejde cmuchtit v nějakém pidiopokojíku v podkroví. Také náročnost na energii je značná. Chtělo by to spíš pevná paliva nebo plyn. Vosk se několikrát ropzehřívá a tak bych mohl pokračovat. Koupit válce to je asi 1/5 problému. Rovněž cenová relace 20 - 40 Kč za kilo mezistěn, to je asi jen tak za náklady a nepatrnou odměnu, která má daleko k seriozní mzdě. Teď mi má přivézt můj nový výrobce pár mezistěn na zkoušku. Jsou protahovány klasickou liho medovou polevou, tak dám vědět. Budu je strkat oproti těm starým na nevýhodnější místa a porovnávat. Zdraví R. Stonjek

kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví bohužel zásadně čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě :(

čauky panove chtel bych radu ohledne dotací pořídil jsem medomet a vylnil ty všechny papíry ale nevím jestli ktomu nepotřebuju nejaky potvrzení nebo razitko od organizace muže mi nekdo poradit?díky

Zdravím Michale, tak sis už nahodil reklamu? Přeju ti to. Jdi do toho. Pokud budeš vyrábět MS pořádně, jako že ano, je dobře, že bude tebou trh o něco opět bohatší. Konkurence je dobrá věc a kvalita je to největší. Cena za takovou kvalitní mezistěnu nerozhoduje. Aspoň pro mě ne.

Máte tam pro stroj na trubčí mezistěny nějaké divné rozteče. Jde o chybu?

_gp_

2010/4/25 Michal Říha <michal.riha/=/vceliprodukty.cz>:
> Vyrobte si vysoce kvalitní mezistěny pouze z vašeho vosku. Kvalita mezistěn
> je zaručena vaším krásným zdravým voskem a válcovacím zařízením Lankoff.
> Výsledkem jsou mezistěny, které jsou vláčné, nelámou se, včely je rychle a
> ochotně vystaví a matka ihned zaklade. Polská firma Lankoff má už i České
> zastoupení u nás na Včelí farmě Říha v Pravčicích. Sami tento lis na
> mezistěny používáme 2 roky a vyrábíme mezistěny i včelařům v okolí a
> jelikož se včelaři znovu vracejí a chválí jejich kvalitu, tak jsem se
> rozhodl toto zařízení nabízet i u nás. Cena je stejná jak u nás, tak v
> Polsku. Přátelé včelaři, podívejte se na nabídku válců na našich
> internetových stránkách včetně videí www.vceliprodukty.cz nebo pište na
> e-mail michal.riha/=/vceliprodukty.cz , telefon na nás je 775 025 020. S
> pozdravem Michal Říha
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

1. Morové nebezpečí tu je, ale nejde o jediný nebezpečí jak chytit,
roznést si mor, takže prrr.
2. SVS píše jasně a má teplotní požadavky pro dezinfekci, jestli někdo
investuje cca 35 tisíc do 40 kil kovu, tak snad si může pořídit i
lepší fritovací hrnec na hranolky s výpustí, nějakou malou kopyst
kuchyňským časovačem.
3. Je doba taková, že jsou možnosti se dobře "ostrovně" vybavit i na
malý provoz, inteligenci se meze nekladou a stará totalitní škola by
se měla zamyslet, co vlastně tvrdí. Investice to je s delší finanční
návratností, ale je to stále kus stroje, o který je zájem. Být
soběstačný a místo klábosení dělat v zimě mezistěny, je rozhodně
racionální prvek.
4. Výroba mezistěn není až tak jednoduchá. Je ale jednodušší, než číst
litanie okolo jiných prkotin jako přidávání matek, rámková míra,
rámek, ... rozhodně je lepší než vypisovat moudra, nová praktická
moudra nabýt. Být za mlaťhubu a odborný kafemlenek na baterky, bez
možnosti alternativního myšlení, je projevem určitého zkratu.
5. Kdo je schopný si vyrobit úl, rámek, naučí se špičkově chovat
včely, tak výroba mezistěn je opravdová smetana na dortu. Schválně,
kdo umí vyrábět mezistěny na těchto malých strojcích? V nějakém 80
roce se ukončila odborná debata ve Včelařství a od té doby už malí
výrobci mezistěn nejsou. Dobře nám tak. Patří to ke včelařství také.

_gp_

............
a co na výrobu v domácách podmínkách říká morové nebezpečí???????????????
Díky nechci. říkáte z vlastvího vosku, ale co až selže lidský faktor??????
Jan

2010/4/25 NitraM <e-mail/=/nezadan>:
> Taky bych se toho bál. V zásadě je mi to sympatické, a kdyby zde nebyla
> neustále hrozba moru, určitě bych zainvestoval (i když cena se mi zdá
> krapátek "hoch"), abych nemusel mít obavy o kvalitu mezistěn. Takhle ale
> můžu alespoň doufat, že vosk v kontrolovaných výrobnách opravdu prochází
> dostatečnou dezinfekcí v autoklávu, zatímco v domácích podmínkách bych byl
> neustále vystaven riziku, že bych si (nedejbože) v případě výskytu moru
> roznesl takovýmto voskem nákazu po všech stanovištích. Jestli platí, že se
> nákaza může projevit až za dva roky poté, co si ji včelstva přinesou, tak
> by za tu dobu takové nebezpečí bylo veliké. Ty mezistěny vypadají moc
> pěkně, ale je to trochu hazard.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Taky bych se toho bál. V zásadě je mi to sympatické, a kdyby zde nebyla neustále hrozba moru, určitě bych zainvestoval (i když cena se mi zdá krapátek "hoch"), abych nemusel mít obavy o kvalitu mezistěn. Takhle ale můžu alespoň doufat, že vosk v kontrolovaných výrobnách opravdu prochází dostatečnou dezinfekcí v autoklávu, zatímco v domácích podmínkách bych byl neustále vystaven riziku, že bych si (nedejbože) v případě výskytu moru roznesl takovýmto voskem nákazu po všech stanovištích. Jestli platí, že se nákaza může projevit až za dva roky poté, co si ji včelstva přinesou, tak by za tu dobu takové nebezpečí bylo veliké. Ty mezistěny vypadají moc pěkně, ale je to trochu hazard.

Aj mňa zaujímalo HMF a preto som si dal urobiť rozbor odviečkovaného medu horko vzdušnou pištoľou. Žiadne HMF nepribudlo. Pri odviečkovaní sa len malá časť medu nahreje a práve tú som poslal na rozbor.

a co na výrobu v domácách podmínkách říká morové nebezpečí??????????????? Díky nechci. říkáte z vlastvího vosku, ale co až selže lidský faktor??????
Jan

Vyrobte si vysoce kvalitní mezistěny pouze z vašeho vosku. Kvalita mezistěn je zaručena vaším krásným zdravým voskem a válcovacím zařízením Lankoff. Výsledkem jsou mezistěny, které jsou vláčné, nelámou se, včely je rychle a ochotně vystaví a matka ihned zaklade. Polská firma Lankoff má už i České zastoupení u nás na Včelí farmě Říha v Pravčicích. Sami tento lis na mezistěny používáme 2 roky a vyrábíme mezistěny i včelařům v okolí a jelikož se včelaři znovu vracejí a chválí jejich kvalitu, tak jsem se rozhodl toto zařízení nabízet i u nás. Cena je stejná jak u nás, tak v Polsku. Přátelé včelaři, podívejte se na nabídku válců na našich internetových stránkách včetně videí www.vceliprodukty.cz nebo pište na e-mail michal.riha/=/vceliprodukty.cz , telefon na nás je 775 025 020. S pozdravem Michal Říha

Hmm. Zajímalo by mě, jak se zvýší HMF medu.
Vzduch je nejspíš o hodně vyšší, než 50°C.
To si radši koupím od pana Sapáka pořádnou širokou vidličku :-) ...

Arnošt

Na webu SVS jsem zjistil na:
http://www.svscr.cz/index.php?art=2099
zajímavou a překvapivou informaci. K 17.4.2010 máme oficiálně jen 10, slovy deset aktivních ohnisek moru včelího plodu.
Počet nových ohnisek 4. Zdolaných 0.Jaký máte na práci SVS názor?

S pozdravem

Jirka Přeslička

čauky panove kdy je podle vas lepší menit matky ted co budou nebo až po krmení.matky budou v klickach koupene.a jak to mam provest diky za radu?a doporučujete 3 rokem od založení oddelku?diky jirka

nerozpouštíš víčka ale děláš jen dírky,které se jak kdyby zatáhnou do kraje ,med to už prolomí,jak u odvíčkovacího ježka,ale ne toho plastovýho ale profi a ten jen made in swiss pokud se nepletu....??

navíc zdroj fakt musí mět výkon,správnou úzkou koncovku....

Také zdravím, u mě též včelí frmol, kvetou hodně třešně, dokvítají meruňky a chystají se pomalu jabloně. Dnes jsem zasadil již v pořadí sedmou třešeň vysokokmen. Uvidíme, co se z toho letos ujme. Zdraví P.S

Zdravím všechny, dnes bylo vskutku pěkně! Létalo se o stošest! Vrby jsou už skoro pryč, ale už určitě kvete něco jiného, jen jsem slepota. (-: max teplota u nás dnes 17°, slabý vítr, 500mnm.
2 vídea k prohlédnutí zde:
http://www.youtube.com/watch?v=RO0jae36rlE
http://www.youtube.com/watch?v=-8GKdw94kCM
Ať se daří, Libor.

Původně se tady jen kdosi ptal, jak udělat oddělek.....

>Léta přelarvuji do suchých misek a mám stejně kolem 90% přijatých. Určitě to není to nejpodstatnější. Naopak se dá oponovat tím, že larvičky položené do kapky vody nebo vodou vyplachované jsou trochu "přiutopené".
Jde o názor, mě zase připadá podstatnější startér.
zdenek <

>K technice přelarvování tu nezazněla podstatná věc. Po dobu přelarvování musí zůstat prostředí larvičky dostatečně vlhké. Proto ta voda, to je její hlavní účel, aby u pomalého a méně zručného včelaře ty první přelarvené larvičky, než je vloží do včelstva, nezaschly (proto také ty zkušenosti, že mají větší šanci ty větší larvy). <
------------------------------------------------------------
Skoro ani nechápu o čem je zde řeč. Podle mých zkušeností a možná i trochu díky mé "nešikovnosti", jsem udělal poznatek. Že do kapky vody (ať již zředěného medu nebo zředěné mateří kašičky a nebo jen čisté vody) se nejmenší larvičky pokládají lépe a bez případného mechanického poškzení než (při přešmudlávání)do buněk na sucho. Avšak to, že by larvičky tuto mokrou postýlku ausgerechnet tak nutně potřebovaly, to jsem nepzoroval. Pokud včely vyměňují (v některých případech) větší množství larviček položených do suchých buněk, může být způsobeno jejich mechanickým poškozením při manipulaci (přelarvení).
JK